V presbytáři středověkého kostela svatého Václava byla nově objevena fragmentární nástěnná malba. Jedná se o pozůstatky dvou pásových figurálních výjevů. Malby se dochovaly po levé straně presbytáře. Vlevo dole se ve stěně nachází původní vchod do kaple (nyní sakristie). Malba svým okrajem lemuje ostění dveřního otvoru. Z druhé strany ji nepůvodně ohraničuje renesanční mramorový epitaf Zdeňka Berky z Dubé, osazený snad v době, kdy byla malba již překryta přemalbami. Při tomto zásahu byla ztracena část malby sv. Erasma. Shora pak objevené fragmenty ze 14. století překrývá nápisová štuková deska z roku 1691.

Kostel sv. Václava v Lažanech má románské základy a je jednou z nejcennějších památek středověké venkovské architektury v regionu. Od 14. století (první přímá zmínka o kostele 1349) byl využíván také šlechtou z nedalekého hradu Rychumburk, která v kostele zřídila kryptu a rodové pohřebiště. Kvalita nástěnné malby svědčí o jejich pravděpodobné donátorské funkci. Pokud datujeme vznik malby do let cca 1380- 1420[1], vznikly v době vlády rodu pánů z Pardubic (Smil Flaška z Pardubic). Dalšími dochovanými prvky nástěnné malířské výzdoby v kostele sv. Václava jsou výmalba pokladnice v druhém patře věže z doby renesanční a konsekrační kříže z různých období (taktéž nově objevené v r. 2022, nerestaurované). Další cennou součást původní výzdoby interiéru tvoří velmi dobře dochované náhrobní kameny a epitafy rodu Šťastných z Valdštejna a Berků z Dubé.

Předmětem restaurátorského zásahu byl fragment středověké malby na levé stěně v presbytáři. Ve spodní části se nachází neúplně dochovaný výjev umučení svatého Erasma, dvě postavy namotávají jeho střeva na rumpál, třetí mučitel klečí a bodá do světce meč/dýku. Světec je nahý, v bederní roušce a na hlavě má biskupskou mitru. Výjev je rámován růžovým rámečkem. Nad scénou se světcem se nachází malá část jezdeckého výjevu. Ve scéně jsou viditelné nohy minimálně tří koní, a nohy dvou postav ve špičatých botách. Třetí postava klečí v levé části fragmentu (jsou z ní viditelná pouze záda). Dle dochované části kompozice se mohlo jednat o motiv klanění tří králů.

Jedná se o příklad velmi kvalitní středověké malby, nejspíše ze čtvrté čtvrtiny 14. století, nebo počátku 15. století.

Nápisová štuková deska nad středověkou malbou nese letopočet 1691, byla zhotovena na již vápennými vrstvami překrytý fragment středověké malby. V době jejího vzniku prokazatelně chyběla značná část výjevu s rytíři.

[1] Viz posudek prof. PhDr. Ing. Jana Royta, Ph.D., DSc.

Nástěnné malby v kostele sv. Václava v Lažanech byly restaurovány jako vzácná a zajímavá součást významné památky. Došlo k zachování jejich fragmentárního charakteru, tak aby mohl každý divák vnímat originální dochovanou středověkou malbu a barokní nápisovou desku včetně jejich poškození. Eliminace nepůvodních rušivých prvků a vizuální sjednocení dochovaných vrstev pomocí tmelení a retuše v neutrálním tónu umožnilo prezentovat dílo jako esteticky a historicky hodnotný fragment. Jedná se částečně o konstrukt, dílo takto nikdy nemohlo být v historii prezentováno, avšak současný přístup k vnímání památek nám umožňuje vidět kvalitu a hodnotu i v pouhé části původního díla. Malba byla restaurována s respektem k její autenticitě i všem hodnotám, které reprezentuje.